Archiv rubriky: Herní zápisník

Doom nebo Doom?

Posláno 15.2.2018  v Herní zápisník

Kdybych vám položil otázku, jakou hru preferujete, jestli Doom nebo Doom, co byste řekli? Na první pohled to může vypadat, že se ptám na nesmysl, na jednu stejnou hru, ale není tomu tak. Stále nevíte co myslím? Tak já vám teda popíšu, o co mi jde.

 

 

Tak já osobně bych si rozhodně vybral Doom, ale jaký je v obou názvech rozdíl? Ortograficky možná není vidět žádný rozdíl, ale ve stáří obou zmiňovaných titulů je sakra velký rozdíl. Jeden titul s daným názvem Doom vyšel v roce 1993 a ten druhý taktéž zvaný Doom v roce 2016. Takže doufám, že vám už pomalu dochází, o čem řeč. Toto moje další psaníčko se bude zabývat otázkou, jestli preferujete starou matičku všeho střelného nebo novodobý herní titul, snažící se o reboot doomackého univerza. V mém případě je odpověď zcela jasná co preferuju. Doom, jak jsem zmíňoval výše. Ale stále nevíte který 😀 Nebo možná jo, protože kdo mě z YouTube a mých herních videí zná, tak moc dobře ví, že si vícero potrpím na starší herní tituly a k těm novějším zabřednu až kolem nich vyprší ten veliký boom po jejich vydání. Takže já jakožto člověk, co nezapomíná na starší herní tituly a často se k nim vrací preferuji stařičkou matičku všeho střelného z roku 1993 čili Doom 🙂 Proč? Protože když někdo za mé přítomnosti zmíní slovičko Doom, vybaví se mi právě onen titul z roku 1993 a ne žádný reboot z roku 2016. Doom je jenom jeden (nebo dva počíám-li i druhý díl, který je takřka totožný s tím prvním ve všech směrech). Nikdo mi to nikdy nevyvrátí i kdyby byl nový Doom sebevíce dobrý. Nepovedlo se to třetímu dílu z roku 2003 (ten je taky kapitola sama o sobě, ale to až někdy jindy) , tak se to nepovede ani tomu čtrvtému next-gen klišé.

 

Já když si vybavím Dooma, tak se mi vybaví 2d zpracovaní panáci a zbraň napasovaná přímo uprostřed obrazovky. I když z dnešního pohledu by to pro někoho mohlo vypadalo komicky, když si uvědomíte, že nemáte ruku uprostřed, tak čím tu zbraň drží? Junioro-tvůrcem dole? Třetí rukou vyrůstající z břicha? Každopádně zpátky k tématu. 2d zpracování panáci a zbraň napasovaná přímo uprostřed obrazovky. Zombíci, impové, pinkyové, cacodemoni a další, do kterých střílím, dvouhlavňovkou a do toho mi “ichuje“ postavička, za kterou hraju a na kterou zrovna někdo odněkud vystřelil.  Dole potom se mi ještě vybaví legendární hud s ksichtem postavičky, které skoro vždycky (aspoň v mém případě) tekla z nosu červená. Tohle je Doom, jak jej znám a žádný jiný novodobý titul to nezmění.

 

 

Tohle všechno si vybavuju po vyslovení slova “Doom“

     

 

 

Ano, ten nový Doom jsem hrál taky a v mnoha ohledech mi to taky přišlo jako návrat ke kořenům. Rozhodně více než již zmiňovaný třetí díl z roku 2003. Ano návrat to je. Jde tam cítit ten Doom-feeling, ale rozhodně bych to nepovažoval za nástupce, který by měl zdědit žezlo po své staré matičce z roku 1993. To zas nebudeme přehánět. Ano, nový Doom má rozhodně velký potenciál. Aspoň co se single player části týče a hralo se mi dobře, akorát mi chyběl ten nával nepřátel ze všech stran, jako tomu bylo třeba v Doom 2. V novém Doomovi mě celkem iritovalo, že nějakou dobu se nic neděje, jdete z bodu A do bodu B bez jediného výstřelu a poté znenadání encounter s enemáky. Většinou v opravdu malinkém počtu než jsem býval zvyklý v Doomech 1 a 2. Holt byl asi velký problém pro pány tvůrce vytvořit levely tak, aby nepřátelé číhali na každém kroku a rohu. Možná se ani nedivím. Grafika je na grafické karty stále více a více náročnější, takže takových minimálně 50 monster najednou ze všemy těmy polygony by možna daly vašemu stroji zabrat. Holt dnešní hry se dělají buď pro jednoduché lidi, co chtějí ultra real hru a na nic dalšího se neptají nebo holt grafika nedovolí udělat pořádnou řež, protože všechny ty grafické detaily renderované najednou…no…ojojoj.

 

Zmíněním grafické stránky hry jsem si nahrál k dalšímu bodu, o kterém bych rád mluvil. Grafika hry. Ano byla super. Jsem rád, že v herním průmyslu se stále grafika vyvíjí k reálnosti, ale zas na druhou stranu, na úkor čeho se snaží být nový Doom grafickou stránkou tak reálný? Jasně, chápu, nová doba, časy se mění, ne všichni chtějí pořád 8-bit, 16-bit, 2d. atd. Holt někteří jsou rozmazlení na über-ultra realné grafice, vyhlazené na maximum se všemy těmy přídavnými efekty, dělajíc ze hry už pomalu 3d film a v hlavní roli jste vy. V hrách přeci vždy šlo o tu arkádovost, nereálnost ( i když se taky s řešila, ale neřešilo se třeba to,  jak rychle letí kulka po výstřelu než zasáhne nepřítele. Prostě ho zasáhla nebo ne) a grafickou jednoduchost. V tom vždy byly kouzla her a ne to, co se řeší dneska ze stránky realističnosti. Pokud někdo chce opravdu emulovaný zážitek, tak bude muset vymyslet nějakou virtuální realitu. Moment… to už se vlastně vymyslelo, ale stále se to někomu něco nezdá. Tak co zkusit Animus nebo Matrix? Ahááá, to vlastně je jen ve hře nebo filmu. No, tak něco takového vymyslete, chytráci, když vám je to pořád málo 😛

 

Závěrem teda řeknu, že Doom z roku 2016 není špatná hra, jisté návraty ke kořenům devadesátek tam cítit jsou, ale hra sama o sobě mi graficky připomínala spíše Dead Space křížený s Unrealem než čtvrtý díl doom univerza. Proto se stále přikláním ke staré matičce všeho střelného, protože jak jsem napsal výše, ten pravý Doom je jen jeden 🙂 A jaký Doom teda preferujete vy? Doom nebo Doom? 🙂

 

P.S. Dooma z roku 2016 bych spíše považoval za pátý díl. Za čtvrtý díl Dooma považuju modifikaci od člověka, na internetu známeho pod jménem SGt Mark IV, který stvořil modifikaci pro první dva Doomy. Modifikace nese jméno Brutal Doom a už podle názvu modifikace vám je zcela jasné, o co půjde. Jen dodám, že krom brutality samotné je zde i pár nových gameplay funkcí, o kterých bych se odvážil tvrdit, že působí dojmem, jako by tam byly už od dob vydání prvního Dooma. Takhle já si představuju nějaký rádoby reboot nebo remastr a ne to, co např. předvedli na Steamu s Duke Nukem 3D. To prostě byla hrůza…

 

Brutal Doom

     

 

Máte k této tématice co říct? Klidně se mi v tady v komentářích vyjádřete 🙂

[Nahoru]

Archiv rubriky: Herní zápisník

Fenomén zvaný Duke Nukem

Posláno 8.1.2018  v Herní zápisník

Předem upozorňuji, že následující článek obsahuje spoilery týkající se herního univerza Duke Nukema, hlavně v případě příbehu Duke Nukem Forever, tak jestli jste následující hry nedohráli, tak doporučuju nečíst. Ale v případě, že nemáte v plánu tuto ságu dohrát, tak prosím…

 

 

Kdo by jej neznal? Blonďák, svalová hmota kam se podíváte, slučení brýle na očích, solidní arzenál zbraní, připravené k likvidaci vetřeleckých bastardů. Ano totok ve zkratce Duke Nukem, jak jej zná každý. Kdo o něm nikdy neslyšel, tak je pravděpodobně hodně mladý a pravděpodobně v devadesátých letech nezažil ani těch 5 let, které jsem měl tu čest tam prožít já coby malinký capart. Takže co víc k tomuto človíčkovi povědět? Duke Nukem, jedna z nejznámějších herní postav devadesátých let hnedka po Doomguyovi, Gordonu Freemanovi, Princi z Perzie, Guybrushi Threepwoodovi a mnoha dalším. Nejvíce má tento svalnatý blondýn blízko k již zmíněnému Doomguyovi nebo Gordonu Freemanovi. Stejně jako oni, tak i Duke se řadí mezi pardály, kteří alespoň jednou zachránili svůj svět před útokem mimozemských monster. Rozdíl mezi onou dvojičkou a Dukem je akorát v tom, že během své verze zachraňování světa Duke ani na malinký okamžik nedokázal zavřit tu svou hubu (i když jak na tím tak přemýšlím, tak i Doomguy semtam vyluzoval nějaké zvuky, ale to jen v případě, když jej někdo zranil a to ještě nemluvím o mém jistém podezření, že Doomguy je německého původu, kvůli jeho heknutí, když jej někdo zasáhne a on vydá onen hekající zvuk, který se čistě náhodou zvukově podobá německému “Ich“, česky “Já“). No, o té je prořízlé hubě by se dalo mluvit jen v případě, mluvíme-li o legedarním Duke Nukem 3D, ale v prvních dvou dílech byl Duke vcelku tichým tvorem (pokud nepočítám psané příběhové sekvence mezi epizodami obou prvních dílů).

 

 

Duke vs Dr.Proton (Duke Nukum, později Duke Nukem)

 

Tak tak, náš Atomový vévoda (doslovný překlad Dukova jména do češtiny) se zde objevil mnohem dříve než někdo může myslet. Přítomnost Duka v herním světě jsme prvně mohli zaznamenat již v roce 1991 coby první hru, zvaná nijak jinak Duke Nukem. V té době vlastně Duke Nukum, protože tvůrci této hry si mysleli, že na jeho budoucí jméno Duke Nukem se vztahují copyrightová práva, ale nakonec se ukázalo jméno vůbec copyrightováno nebylo a tak se nakonec jméno změnilo na Duke Nukem. V této první hře Duke bojuje padouchovi jménem Dr. Proton, který se rozhodl ovládnout svět. Duke jej pronásleduje na Zemi (herní epizoda č. 1), na Měsíci (herní epizoda číslo č. 2), kde má Proton základnu na kterou utekl ze Země poté, co nad ním Duke na Zemi zvítězil a poté ještě Ptono prchá do budoucnosti (herní epizoda č. 3), kde je už následně Dukem definitivně poražen. Tímto končí Dukovo první řádění.

 

 

Duke mimo Zemi (Duke Nukem 2)

 

Poté následuje rok 1993. Z Duka je po událostech prvního dílu celebrita, napsal o sobě knihu, chodí na tiskové konference a právě na jedné z těchto konferencí se jednou objeví záhadné světlo a náš hrdina mizí neznámo kam. Aspon z očí všech lidí na konferenci. Mezitím se Duke probírá na neznámém místě a zjišťuje, že byl unesen. Znenadání se objevuje postava v rudé kápi, která prozrazuje Dukovi co s ním mají v plánu a že to hlavně pro jeho mozek nevypadá 2x nejlépe. Ale to by nebyl Duke Nukem, aby se z této situace nedokázal dostat, uprchne z cely svých věznitelů, probije si cestu skrz 4 epizody, odehrávající se mimo planetu Zemi a koncem čtvrté epizody Duke naskakuje na loď která míří pravděpodobně asi na Zem, protože začátek Duka3D by o tom mohl vypovídávat.

 

 

Ti vetřelečtí bastardi zaplatí (Duke Nukem 3D)

Damn, those alien bastards are gonna pay for shooting up my ride!‘‚ Přesně těmihle slovy začíná Dukova další kapitola. A tentokrát v novém, ve 3D (aspoň grafika měla vyvolat pocit 3D momentu, i když vše bylo stále ve 2D) a v první osobě, takže žádná lineární 2d hopsačka, jak jsme byli doposud zvyklí. Plus zde se Dukovi jako zázrakem prořízla jeho huba a komentuje vše okolo svýma oplzlýma hláškama a zvráceným humorem. Jak jsem řekl, začíná Dukova další kapitola a dle mě jedna z nejlepších za dobu jeho existence. Takže Duke je zpět na Zemi, přesněji na střeše jistého věžáku či paneláku, kde byl nejspíše sestřelen poté, co si odněkud splašil menší červenou vesmírnou lodičku (opět usuzuji z konce Duka 2, že to nejspíše byla nějaké úniková záchraná lodička z té veliké, kterou Duke v druhém díle prchal zpátky na Zem). Takže po úspešném vyhubení emzáků jinde Duke zjišťuje po onom sestřenelí, že Země čelí napadení další neznámé mimozemské rasy. A tak začíná Dukovo další dobrodrůžo, které ho zavede na mnoho zajímavých míst, od strip klubu až po věznici, přiléhle Los Angelské skaliska, poté s “menší“ exkurzí samotných emzáckých lodích, vznášející se nad orbitou Země a Měsíce a poté opět hezky šup dolů na Zem, kde zavítá do japonské čtvrti, zatopené části L.A a další různé městské čtvrti, aby se ve finálním výsledku dostal na stadion, kde si zúčtuje s hlavním velitelem mimozemské rasy, který má celou invazi na Zem pod palcem nebo mám říct pod svým velkým chodidlem? 🙂

 

 

Zrození 4. epizody Duka3D (Plutonium PAK, Atomic Edition)

 

Později pro Duka3D vyšel placený patch, který přidává jednu novou epizodu, kde má Duke za úkol zničit královnu nového typu emzáků této epizody a o zábavu se mu postarají nejen oni noví emzáci, ale jeho staří známí z předešlých 3 epizod původního Duka3D. Duke se dostane velice zajímavá místa jako např. místo, které slouží čistě jako narážka na Mission Impossible, fast food, obchoďák ba dokonce samotná Oblast 51, zase odkazující na film Den Nezávislosti a mnoho dalších zajímavých míst, až se nakonec utká se samotnou královnou emzáků.

 

 

Rachot v hlavním městě (Duke it out in D.C)

 

Další datadisk se postaral o to, aby se náš Atomový vévoda podíval i do hlavního města USA, Washingtonu D.C. Emzáci se rozhodli zatopit i samotnému prezidentovi a tak Duka čeká výlet po Washingtonu, kde navštíví dům jejich samotného prezidenta, kongres, metro nebo vojenský podzemní bunkr/základnu ve stylu Cheyenne Mountain komplexu, kde se i odehrává finální bitka s bossakem a do toho všeho Dukův match sleduje z povzdálí svázaný prezident.

 

 

Ukradené Vánoce (Duke: Nuclear Winter)

 

Ani o Vánocích se emzáci nerozhodli Dukovi dopřát klidu a míru. V tomto datadisku pro Duka3D museli unést samotného Santu Clause, kterému vymyli mozek a chtějí ho použit coby loutku proti Zemi, tak Dukův malý výlet na severní pól začíná a z toho se Duke podívá do dvou míst, které už byly obsaženy v původní hře, akorát jsou úzpůsobeny vánočním časům. Během oné poutě na severní pól se Duke krom starých známých emzáků potkává i s nečekaným problémem. Krom samotných emzáků si na Duka brousí zuby i samotní sněhuláci nebo ozbrojení vánoční elfové, kteří stejně jako Santa podlehli vymývaní mozku ze strany vetřeleckých bastardů. Nakonec se ale vše v dobré obrátí, kdy Duke na severním pólu poráží “zlého“ Santu a tím mu zase odmyje jeho vymytý mozek a vše je opět, jak má být.

 

 

Dovolená za všechny prachy (Duke Caribbean: Life’s a Beach)

 

To si cestovka, poskytující dovolenou, ztvárněnou tímto datáčem pro Duka3D pěkně odskáče. Nemohli varovat před mimozmskou invazí v karibském zálivu, kde shodou náhod tráví svou dovolenou i samotný Duke? Nezáleží na tom, že emzáci uzpůsobili svůj vzhled i zbraně k obrazu dovolenkovému, stále je to invaze a pro Duka začíná další Big Kahuna.

 

 

Čas odčervit Big Apple (Duke Nukem Manhattan Project)

 

Po všech těch starostech, kterýma si Duke musel projít, tak ani tentokrát nemohli Dukovi nepřátele dát pokoj. Je rok 2002, Duke se nachází v New Yorku co by ochránce před další nastupující hrozbou. Je jím padouch zvaný Morphix, který se svým vzhledem podobá výše zmíněnému Dr. Protonovi (asi jeho vzdálený kolega nebo možná i příbuzný kdo ví 😀 ) a pomocí své chemické látky Glopp znečistil celý New York a krom toho pomocí oné látky zmutovali veškeří “obyvatelé“ kanálů (tj. švábi, krysy, ještěři) a působí ve městě značný zmatek. Do toho ještě Dukovi kecají Morphixem vzkříšení Pig Copové, coby jedni z enemáků jeho mladších dobrodružství (přesněji v Duke3D), poté ještě robo-ženušky a různí roboti (ať už malí nebo velcí). A tak se přes to všechno Duke protlouká osmi lokacemi až k samotnému Morphixovi. Projde si vším od střech newyorských věžáků, čínskou čtvrtí, metrem, stokami, Morphiovou továrnou na Glopp, ropným tankerem, ropným vrtem až po finální lokaci, odehrávající se mimo Zemi ve vesmíru, kde Duka čeká zúčtování se samotným Morphixem.

 

 

Po 12 zkur***** letech je zpět (Duke Nukem Forever)

 

Že to, ale trvalo než Dukovi umožnili opětovný návrat na scénu, ale přeci je opět zase tady. Je rok 2011 a Dukovi se po všech těch úspěších, které prováděl zpátky v Dukovi3D konečně dostalo nemalého přepychu. Má své vlastní kasíno, vlastní kočandy, vlastní herní ovladač a už to nemůže být vůbec nijak špatné. Až na jednu věc, emzáci se vrátili. A tentokrát s větší jistotou a ví, na co si dávat bacha. A tak nepřátelská invaze je otázkou několika hodin. Po probitím se ven z kasína a zničením “menší“ lodičky vznášející se nad Dukovým kasínem se Duke od generála dozvídá, na co se emzáci zaměřili. Opět jako v předelých dobrodružstvích, tak i tady emzáci unášejí ženy a poté ještě na Hooverově přehradě zprovoznili jakýsi rádoby portál, kterým přicházejí další a další armády emzáků. Takže Dukův úkol je jasný.

Po zvládnutí událostí, jako je např. bitva ve zničeném Las Vegas, porážce Battlelorda, následně emzácké královny a menší zastavce v Duke-Burgeru je Duke na cestě k Hooverově přehradě, kde ovšem Duke nedoletí, protože s letounem není možné přistát v tak “horké“ zóně a tak je Duke vysazen pár kilimetrů od přehrady a musí využit služeb své vlastní bugíny, zvané Mighty Foot s kterou se projede přes např. tzv. město duchů ve stylu starých westernovských městeček nebo provede menší zastávku v opuštěných (no, v opuštěných, jak se to vezme 😀 ) dolech až nakonec přijíždí k samotné Hooverově přehradě, kde už je hnedka z dálky vidět lokaci onoho portálu a kde opět na Duka čeká Battlelord, který už po tom prvním není pro Duka žádný problém.

Po menším střílečníčku uvnitř komplexu se Duke opět setkává s generálem, který mu opět popisuje nejnovější situaci a že je třeba přehradu vyhodit do vzduchu, aby se portál jednou pro vždy uzavřel. Takže po opětovném šmejdění a proštřílením si cesty hlouběji do přehradního komplexu nastává čas, aby si Duke “trošku“ zaplaval a umístil bomby na nejkřehčí místa přehrady. Po několika okamžicích od umístění první bomby se objevuje mohutný vodní červ, kterému se jaksi nelíbí, co Duke provádí a rozhodne se jej zastavit, ale pro Duka opět žádný problém a červík pepík je rozfofrován 🙂 Pak opět Duke pokračuje suchou nohou útěkem ven z přehrady, která se začíná plnit vodou a je jen otázka minut než samotné bomby vybuchnou. Jelikož je jen otázkou času kdy to bude, tak by bylo lepší se dostat co nejdál a taky že se to Dukovi povedlo. Sice byl proudem vody vymrštěn jednou z trubek vedoucích ven opět do vody, ale přehrada hezky mezitím vybuchuje v bezpečné vzdálenosti od Duka, kterého stále proud vody odnáší pryč od epicentra výbuchu.

Duke se po nějaké době probírá kousek od již zničené přehrady, kde je následně seřván prezidentem USA jak malý harant. Prezident dává rozkaz vypustit jadernou hlavici na souřadnice blízko nich. Mezi tím se z trosek vynořuje hlavní velitel emzáků (btw ten stejný se kterým Duke bojoval na stadionu v Duke3D), slupne prezidenta jeho bodygardy jako malinu a finální bitka hry začíná. Pro Duka opět “Piece of cake“ a po porážce velitele pro Duka přilétá letoun s generálem, který se ho snaží vytáhnout nahoru, ale během toho vybuchuje atomovka a letoun se řítí dolů. A takový debilní konec (dokonce i dle Dukových slov) má tato hra. Aspoň na první pohled to tak vypadalo, ale po titulkách se zde objevuje závěrečná sekvece s Dukem na tiskové konferenci, kde oznamuje, že kandiduje na prezidenta, takže Hail to The King baby, vše dobře dopadlo. A nebo ne?

 

 

Doktor, co mě naklonoval (The Doctor Who Cloned Me)

 

Děj tohoto přídavku pro Duke Nukem Forever se odehrává po událostech hlavní hry. Duke se probírá v Oblasti 51 a jako poslední věc si pamatuje onen jaderný výbuch. Vidí před sebou obrazovku (krom jiného i vibrující vibrátor 🙂 ), kde nějaká jeho napodobenina na tiskové konferenci oznamuje, že bude kandidovat na prezidenta. Tak co to kur**? Najednou se rozlehne po místnosti cizí, ale známý hlas, který někomu oznamuje, že “Už jej nebudeme potřebovat. Máš mé svolení pacienta terminovat.“ Znenadání se objevuje před Dukem rádoby Terminátor, který si myslí, že Duka zaškrtí, ale on nezná Duka a proto mu hnedka odpadá jeho robo-hlava 🙂 Teprve na chodbě Dukovi došlo, kdo onen záhadný hlas vlastně je. Dr. Proton, o kterém si myslel, že v prvním jeho dobrodrůžu na konci 3. epizody zkapal. Ale očividně ne. I když sám Proton tvrdí, že byl mrtev, ale brzo Duke sám uvidí, co se ním stalo. A tak začíná Dukův další průchod přes Oblast 51, přes Protonovy nástrahy a sem tam se objeví i nějací ti pozustali emzáci.

Zvrat v příběhu nastává, když Duke se dostane do části komplexu, která je předělaná do jakési továrny, kde Proton produkuje armády Dukových klonů, takže je už zcela jasné, co to za papaláše Duke viděl na obrazovce. Snažíc se skrýt mezi ostatnímy klony si Duke nakonec prostřílí pryč z této části komplexu, aby se nakonec utkal se samotným Protonem. No, respektive s tím, co z něj zbylo, což je jen torzo s hlavou, přimontované na jakémsi robo-pavoukovi. A v takové formě nastupuje Proton proti Dukovi, ale Duke mu stejnak nakoci bitky křupne krčkem a Spider-opice už nebude dělat problémy.

Tím, ale příběh tohoto přídavku nekončí. Problémem číslo dva je to, že emzáci obsadili Měsíc a mají tam svou další rádoby královnu (to Duke mohl zjistit, když se schovával mezi svými klony v té dané části komplexu), tak poté se Duke a jeden jeho velice užvaněný kámoš (který byl i mimochodem v hlavní hře a byl zabit, ale nejspíše byl ještě předtím taky naklonován), na kterého narazil čirou náhodou před bitkou se samotným Protonem. Společně si tihle dva najdou cestu na povrch, kde už je čeká opět generál (stále stejný jako co přiletěl pro Duka na konci hlavní hry) a tohle trio si probíjí svou cestu ven z Oblasti 51, až se jim pomoci školního autobusu podaří odjet pryč.

Generál zmíní nějakou skrytou základnu, která disponuje teleportem přímo na Měsíc, čehož by mohl Duke jistě využít. Po úspěšném útěku z Oblasti 51 generál vystupuje z autobusu a směřujíc neznámo kam přeje Dukovi mnoho štěstí. Cesta pokračuje až to místního rádoby domu nemravností zvaný Hořící keř, což je jak se později zjišťuje ono krytí pro onu tajnou základnu. Musím uznat, že tady nějaké vědátory a a tajné zákldny bych opravdu nehledal 😀 No zpatky k věci. Po splnění několika úkolů se Duke nakonec dostává do tajného pozdemního komplexu, kde se po menší bitce s emzáky nakonec teleportuje na samotný Měsic, který už je vlastně ztvárněn ve stylu, jak byla v hlavní hře ztvárněná pasáž, kde Duke řídí bugínu.

Tak stejný styl je tomu na Měsící, akorát je Duke tentokrát…no…na Měsíci a řídí něco podobného svému Mighty Footu, akorát to není Mighty Foot, ale nějaké vesmírné vozítko. Každopádně po několika nucených vystoupeních přímo na povrchu Měsíce se zadrženým dechem, následné výměně energického článku vozítka a pár přejetých emzácich se Duke dostává na místo, kde byla zpozorovaná emzácká královna a že to je potvůrka velice veliká a odolná. Pro Duka je ovšem opět tento přerostlý tvoreček Piece of cake. Po poražení královny se na měsíční základně rozjíždí Dukova party se všemi ženskými, které si teleportoval na Měsíc z tajné základny a tímto definitivně končí jak tento přídavek, tak i samotný Duke Nukem Forever.

 

 


 

Tááák a toto zhruba vše k tomuto fenoménu zvaný Duke Nukem. Jedné z ikon devadesátých let. Popsal jsem zhruba události všech her, které vyšly na PC i když jsem si vědom, že her této ságy je dáleko víc. Než se i o těhle rozepisovat, tak raději udělám jen stručný výčet.

 

  • Duke Nukem Zero Hour (hra vytvořená pro N64)
  • Duke Nukem Time to Kill (hra vytvořená pro Playstation)
  • Duke Nukem Land of Babes (hra vytvořená pro Playstation)
  • Duke Nukem 64 (verze Duka3D pro N64)
  • Duke Nukem 3D Total Meltdown (verze Duka3D pro Playstation, akorát namísto epizody The Birth hra obsahovala epizodu Plug-N-Pray)
  • Duke Nukem 3D Kill-A-Ton Collection (edice Duka3D, která obsahovala jak zákl hru, tak veškeré dodatky a pár autorizovaných dodatků, jako např. Duke!Zone 2, Duke Xtreme aj.)
  • Duke Nukem 3D Megaton Edition (remastrovaná Steam verze hry, která krom origo hry obsahovala i dodatky, které jsem popsal výše)
  • Duke Nukem 3D 20th Anniversary World Tour (předražený Steam remastr bullshit, kvůli kterému byla se Steamu stažena Megaton Edice, která toho v podstatě měla více co nabídnout než jen jednu novou epizodu a stálá o hodně míň než tady toto)
  • Duke!Zone (balíček pro Duka3D obsahující zhruba 500 uživatelských map)
  • Duke!Zone 2 (narozdíl od svého předchůdce je tento dodatek plně autorizován původními tvůrci hry, obsahuje 3 nové epizody včetně 500 uživatelských map, které obsahoval jeho předchůdce Duke!Zone)
  • Duke Xtreme (pseudo-dodatek, který obsahuje 50 uživatelských map, krom toho tento balíček obsahuje i modifikovatelné možnosti, jak si Duka s tímto dodatkem omodovat. Např. kolik života hráč bude mít, kolik bude kapacita minuce atd.)

 

No a totok je už opravdu všechno pro tento “článek“ lidičky…

 

Máte k této tématice co říct? Klidně se mi v tady v komentářích vyjádřete 🙂

[Nahoru]

Archiv rubriky: Herní zápisník

Herní kříženci a hybridi

Posláno 5.1.2018  v Herní zápisník

Herní kříženci a hybridi? Jistě si říkáte, co to tu ten P3ar chce zase mlít za debiloviny, ale věřte, že jakmile dočtete tady tento rádoby “článek“, tak vám dojde, oč mi tady jde. Takže ehm, ehm…

 

Jistě taky máte své oblíbené herní hrdiny. Je zcela jedno, jestli kladnou či zápornou postavu. Důležité je to, jaké věci na nich máte rádi. Jestli máte jen jednu oblíbenou herní postavičku, tak nemáte co řešit. Uctívejte si ji, modlete se k ní třeba. Je mi to zcela fuk, ale ti co mají těch oblíbených herních postaviček trošku víc, nenapadlo vás, jak by tyto herní postavičky vypadaly, kdyby měly ztrvárňovat jen jednu osobu? Jak by asi vypadala a hlavně jak by se chovala? Byl by to někdo v kombinaci tohoto a tohoto, chováním by se zas podobal tamtomu, bojové schopnosti zas by zas odkazovaly na tamhle toho cypa a tak dále a tak dále než by jste došli na konec vašeho seznamu herních oblíbenců. Jak by teda vypadal váš dokonalý herní oblíbenec? Dokázali byste jej nebo jí popsat a popřípadě i pojmenovat? Já se o to všechno teďka pokusím.

 

Můj dokonalý herní křízenec/hybrid by v sobě kloubil celkem sedm herních postav, které můžeme znát ať už ze staré nebo té novější éry počítačových her. Vzhledově to nebudeme přehánět, nebude se jednat o nějakého rambo Schwarzeneggera (i když jemu podobná postava bude duševní rysy kloubit s mou postavou, více níže 😀 ) nebo naopak pidi hajzlíka ve stylu Froda. Moje oblíbená herní postavička by byla vzhledově úplně obyčejný člověk přibliženě podobná Darrenovi, hlavní postavě druhého dílu Posla Smrti s tím rozdílem, že by měl vrouzenou schopnost žhnout očima jako tomu dělávali např. Goauldi v Hvězdné Bráně. Oné postavě pojďme rovnou říkat Darren, protože toto jméno bych si pravděpodobně i zvolil kdybych měl už navždy žít ve virtuálním světe mimo ten náš.

 

Byl by to zabiják nebo žoldák ve stylu Hitmana, kombinovaného s Assassin’s Creed, který by disponoval bojovými vlastnostmi Batmana, pokud se mělo jednat o boj z blízka, stealth boje a Batmanovo logické uvažování. Jako správný zabiják či žoldák by byl ošacen podobně jako Arkham Knight z posledního dílů herního Batmana Arkhamského univerza, akorát by neměl tu svou masku, ale pouze kápi a pokud by byl nutný útok ze vzduchu, měl by na zádech  speciálně integrované netopyří křídla, které by ani nešly poznat, že na zádech jsou a aktivovaly by se jen v případě plachtění. Tento patent jste mohli vidět např. v Batman Beyond.

 

V případě boje na dálku by to byl stejný ranař jako Duke Nukem včetně jeho smyslu pro humor a jeho oplzlých narážek na dění kolem. Jeho touha po dobrudružství by měla být ve stylu Indiana Jonese a má-li nějaký předem určený cíl nebo osobní přání, jde si za ním stejně odhodlaně, jako když Ulfric Bouřný Háv toužil dobít Skyrim z rukou císařských legií nebo když se Teal’c vzbouřil proti Goauldům. Samozřejmě jakožto žoldák nebo zabiják by byl členem nějakého spolku operujícího v pozadí. Onen spolek (domyslíme-li si nějaký případný odboj) by operoval z podzemí, který by právě vysílal naší postavičku na různé mise někoho zamordovat, něco ukrást a nebo získat nějaký artefakt dříve než nepřítel. Tato postavička by svými činy do budoucna byla velice obávaná mezi svými protivníky a pro svůj spolek by se stal jedním z nejrespektovanějších členů a případným dalším vůdcem hnutí.

 

 

Hrubě ztvárněná podoba mého výše popsaného křížence/hybrida, kterou ani zdaleka neberte vážně, jen tak for fun, co by kdyby 😀 Jak jsem říkal, nebudeme to přehánět se vzhledem, ale nakonec přeci z toho vyleze takový mutant 😀

 

 

No, a toto zhruba v kostce, jak by vypadaly mé oblíbené herní postavy, kdybych je měl zkloubit do jedné jediné, pojmenovat ji a případně si jako bonus vymyslet menší příběhové pozadí. Teď jste na řadě vy. Máte taky své oblíbené herní postavy? Zkuste si je stejným způsobem jako já zkloubit do jedné jediné a vymyslet si případné detaily kolem ní. Jestli se vám povedlo zkloubit něco smysluplného, rozhodně se zmiňte v komentářích, budete-li mít zájem 🙂

 

 

 

[Nahoru]

„O chytré ženské je nouze. Konečně o chytré mužské zrovna tak.“ Jan Werich