Archiv rubriky: Neherní “moudra“

Škola základ demotivace

Posláno 15.1.2018  v Neherní ''moudra''

Řekněte mi kolik z vás nemá rádo školu? Troufám si tvrdit že většina. I já se řadím mezi lidí, co školu doslova nesnáší. Je jedno, jestli jde o základní školu, střední školu, vysokou školu. Důležité je, že většina z nás se shodneme na tom, že celé školství samo o sobě (dá-li se tady tomuhle absurdistánu co zde v ČR máme říkat školství) je trapné, nezáživné, stresující, nikomu nic nedá a akorát člověku sebere veškeré ambice, s rodinou se rozhádá, kreativnostně jej taky úplně vyšťaví a vlastně jej úplně demotivuje se vůbec dále vzdělávat a nikomu nezbývá nic jiného než jít potom na učňák nebo už rovnou jdou makat do fabriky. Pro přehlednost následujících řádků jsem se rozhodl tuto tématiku opět rozdělit do několika bodů.

 

Narodili jste se, veselte se

 

Vím, že si mnoho z nás toto období, kdy poprvé vykouknete na tenhle svět coby malý usnoplenec určitě nepamatujeme, ale kdyby to šlo, určitě bych si této životní etapy vážil nejvíc navzdory těm věčně posranými nebo pochcanými plénkami a škádlením ze strany staršího sourozence. Důvod je takový, že zhruba takové 2 – 3 roky máte klidek, pohodu tabáček a pak ten celý cirkus začne…

 

Školka

 

Po 2 – 3 letech strávených doma začnete chodit do školky, kde se učíte takové ty ranné základy jako třeba malovat, začleňovat se do kolektivu, zpívát atd. Prostě takové ty základní věci, které se učí ještě před samotným nástupem do školy. Ještě taková ta věc, co by se dala přežít. I když…no…v mém případě když si vzpomenu na nucené obědy, které mi nechutnali nebo jak jsem se jednou pokusil o útěk (no co no 😀 náš barák je hnedka asi o 7 baráků vedle, tak žádnej problém ne 😀 ), tak taky je to časové období, na které nějak nepotřebuju vzpomínat 😀

 

Základní škola

 

9 letý horor začíná (v případě, že plánujete jít na gympl, tak jen 5 letý, ale tam to taky pokračuje)! Ano taky pro někoho horor, ale tenhle rádoby horor bych nechal povinný, aspoň teda první stupeň, kde se během těch 5 let naučíte základy matematiky, českého jazyka, literatury, angličtiny, geometrie, výtvarné výchovy atd., ale co bych já osobně zrušil nebo nějak reformoval je stupeň druhý.

 

Od šesté třídy a výše bych zrušil veškerý systém známkování, protože ty ani zdaleka neurčují jak velký debil na daný předmět jste. Důvodem, proč vám daný předmět nejde je buď to, že učitel, který vás daný předmět vyučuje vás to prostě není schopen naučit, nebo vás prostě nemá rád a nebo vás daný předmět jednoduše nezajímá. Ten třetí důvod je přesně to, co se se mnou táhne celý život. Já nikdy nebyl nějaký moc vzorný žák nebo student a prakticky se to se mnou táhne i v současnosti, ale k tomu se dostanu později. Holt nemusí být hnedka důvodem špatného prospěchu to, že člověk je blbý nebo že něco nezvládá. Prostě ho jen dané odvětví nezajímá a co někoho nezajímá, učí se mu to potom 2x tak hůř.

 

Dále co bych rozhodně zrušil je způsob, jakým se všechno dneska šrotíme do hlavy a co se vlastně učíme. K čemu je někomu proboha např. kvadratická rovnice, když stejnak pro vypočtení výplaty využijete jen pitomé sčítaní, odčítání, násobení nebo dělení, které se stejnak naučíte už na prvním stupní základky, tak nechápu důvod, proč nějakýma takovýma rovnicema někomu plést hlavu nebo proč se učitelé nezmůžou na nějaké jiné hokus pokusy během laboratorních prácích než jen pitvat žížaly. Nejlepší způsob dle dnešního školství je si to všechno učivo do hlavy nacpat násilím, abyste z toho měli ještě větší guláš a to všechno jen kvůli jedné písemce.

 

Evidence absencí je taky kapitola sama o sobě. Taky věc, kterou bych dneska ze školství vyškrtl. Proč stále musíme hnípat ve škole a sedět tam po dobu 8 hodin na prdeli a tvářit se, jak nás to všechny zajímá a všemu rozumíme? Jednou si nedej bože dovolíme chybět a už jsme za největšího antikrista a hnedka máme trojku z mravů nebo ředitelskou dutku. Je kur** 21. století, doba počítačů, telefonů a jiných techických zázraků! Tahle doba nabízí takolik pohodlných možností tak proč proboha furt jedeme dle systému, který snad zažil ještě Franz Josefa a “vyšperkován“ byl teprve Klementem. Opravdu mi přijde, že se školský systém zasekl někde na bodě těchto dvou zmíněných dob a odmítá se nadále vyvíjet. Je doba internetu a všelijakých jiných vymožeností. Proč se třeba taková angličtina nevyučuje stylem, že si např. přes Skype voláte s rodilým angličanem? Myslíte si, že já mou relativně střední úroveň angličtiny jsem se naučil nějakým hnipáním ve škole a šrocením se slovíček a gramatiky? Ani náhodou. Všechno to mám pochycené z počítačových her, které mimochodem dneska všichni berou jako to největší zlo, které svádí mladé lidi k vraždění. Holt si dnešní školní systém (a ne jen on) dobře všímá, co je na vzdělavání efektivnější než je on sám a tak jeho představitelé kopou kolem sebe snažíc se jiné formy vzdělávaní pošpinit, aby oni byli stále ti nejlepší.

 

Každopádně nějak to vždy doklepete až na konec té devítky a potom máte tři možnosti. Už s tím peklem zkoncovat a jít dělat nějakou podřadnou práci, jít na střední školu nebo na učiliště.

 

Učňák

 

Pro méně náročné jedince, kteří se nechtějí během konce studií stresovat maturitou je volbou učiliště, kde se vyučí nějakou profesi. Řekl bych, že toto je ta méně náročnější cesta, akorát vás na konci posledního ročníku čeká taky zkouška, ale pouze z dané profese a neplete se tam nějaká čeština, matika apod. No i když já nestudoval učňák, tak toto nevím na 100%, ale pochybuju, že od vás na konci budou chtít něco jiného než vědomosti z dané profese.

 

V dnešní době jsou lidé s výučním listem nadocenění. Ve fabrikách se jim platí málo, ale každý by je chtěl, protože jich je ve fabrikách nedostatek. Proto lidí raději volí slepě maturitu, protože si mysleli, že maturita je něco víc, ale pak zjistili, jak na nic jim potom maturita sama o sobě je. Ze zkušeností mého jednoho kamaráda, co mi jednou říkal, že s čím se setkal během žádosti o práci, tak to “něco“ bylo opravdu něco nehorázného. Při žádosti o práci se ho jistá paní z personálního zeptala, zda má vyuční list nebo JEN maturitu… No nestačil jsem valit oči. Doba kdy maturita byla něco víc než výuční list je už zřejmě ta tam.

 

Docela i já sám lituju, že jsem raději nešel na nějaký učňák, protože střední škola, kde jsem studoval polygrafii mi za celé 4 roky z hlediska praxe nabídla pouhé 2 týdny jednou za každý školní rok v nějaké tiskárně, kde nás stejnak brali jako brigádníky nebo levnou pracovní sílu z nějaké agentůry a k něčemu, co jsme studovali ve škole nás ani nepustili, tak jak sakra má člověk potom získat nějaké praktické zkušenosti?. Opravdu velice lituju, že jsem raději nešel na toho elektro-technika, protože bych měl dozajista více praktických zkušeností než ty co mám teď (vlastně nemám žádné) po absolvování oboru polygrafie, ukončený maturitou. Aspoň bych se nemusel teďkom lopotit s výškou a aspoň něco bych “pořádně“ uměl a uplatnil se aspoň někde ve firmě nebo v případě, že bych si založil živnostňák, tak v podnikání.

 

Střední škola

 

Jinými slovy: “Základka: Profesionální edice“. Je to prakticky to samé co základka, akorát s pár změnami. První vás čeká asi hnedka během nástupu nebo spíše ještě před ním. Abyste mohli danou střední navštěvovat, musíte krom zápisu ještě absolvovat přijímaci zkoušky, jinak vás na danou školu nepřijmou. Tohle v jistém slova smyslu i chápu, protože to aspoň dle statistik školního systému této republiky aspoň oddělí zrna od plév a ukáže se, kolik lidí se hodí na střední a kolik lidí na učňák.

 

Další dvě viditelné změny, které jsou hnedka patrné první den  jsou samozřemě noví spolužáci, kteří jsou víceméně chováním zcela někde jinde než ta směska retardů ze základky a v mém případě si odvažuju říci i mentálně vyspělejší, ale ne vždy tomu tak musí být. Já měl holt štěstí 😀 A druhá změna jsou učitelé, kteří ve většině případů jsou úplně stejní prevíti jako ti na základce, akorát se jim třeba v případě gymplu musí říkat pane/paní profesore/profesorko a ani nevím vlastně proč, když ani daný titul nemají a jsou to většinou pouzí Mgr. Jinak jsou to jak říkám úplně stejní prevíti jako jejich předchůdci ze základky, akorát vás možná cepujou o něco více kvůli závěrečné zkoušce z “dospělosti“ zvaná maturita.

 

Ano ano, všechny ty stresy na písemky během čtyř let strávených na střední škole završuje ještě jedna závěrečná zkouška, která v případě neúspěchu znamená, že jste se celé ty čtyři roky stresovali a učili zcela zbytečně, protože nedáte-li tohle, neabsolvovali jste střední školu jako takovou. Neobešlo by se absolvování střední školy bez této velké stresující zkoušky? Potřebují si ti profesoři ještě něco dokazovat? Nestačilo jim to testování během těch 4 let během studia? Když všechny študáky pustili do posledního ročníku, neměli by študáci čirou náhodou už všechno umět a nestačilo by je vyzkoušet jenom z těch předmětů, které jsou v posledním ročníku a pak prostě konec šmitec? Takže jak říkám, na konci roku opět stresující písemečka a ústní zkoušečka ze všech 4 ročníku znovu, ve velkém a celé najednou, kde se potom papírově potvrdí, že nejste až tak velký debil, jak se můžete na první pohled zdát.

 

Všechno to zní sice hezky, ale po absolvování střední školy zjistíte, že ona maturita vám je prakticky k ničemu, protože si s ní můžete dovolit stejnak jenom podřadnou práci, kterou jste si mohli dovolit i bez ní. To platí i v případě, máte-li vystudovanou i nějakou střední školu s technickým zaměřením. Ale bohužel firmy chtějí raději někoho s vysokoškolským a titulem ať už vy ty praktické zkušenosti odněkud máte či nemáte firmy nezajímá. A tak vám nezbývá nic jiného než se potom jít ještě trápit do třetice na nějakou výšku, abyste si jakože mohli dovolit nějaké to “lepší“ zaměstnání navzdory tomu, že si ho už můžete dovolit vykonávat, ale je požadovaná VŠ a titul, takže nasrat.

 

Vysoká škola

 

Fáze studia, kterou si teď procházím já a to vám říkám, kdybych to nemusel dělat, tak tam už dávno nejsem, protože ten styl a ta náročnost, co po vás výsoké školy chtějí (hlavně ty v Ostravě) je něco strašného. Celý semestr (to je respektive vysokoškolský termín pro pololetí) tam chodíte, zapisujete si do sešitu, ale nikdo vás přes ten semestr nevyzkouší. Na to je potom na konci každého semestru vyhrazen celý jeden měsíc, kde se na určité termíny zkoušek dostavujete a tám se vám po úspěšném absolvování zkoušky zapisují kredity a po dosažení určitého počtu kreditů za semestr vás teprve pustí dál do dalšího semestru nebo dalšího ročníku.

 

Může to vypadat jednoduše, když to tak popisuju, že pohodka klídek a tabáček přes půl rok a potom jeden měsíc zkoušek na konci pololetí. Že to není zas tak těžké? Opak je pravdou. Není to žádná sranda. Hlavně když máte např. tři termíny zkoušek po sobě v jednom týdnu. Haha frajeři, šprtejte se toho tolik najednou. Jestli mi to chcete vyvrátit argumentem, měl ses učit hezky přes ten půl rok, tak jako kdyby na to byl čas kvůli návštěvám dalších a dalších přednášek že? Jak říkám, kdyby mi nešlo o titul, tak jsem už dávno rezignoval. Je mi jasné, že titul nikomu nemusí přinést jistotu, že člověka pak vezmou na lepší flek nebo tak něco, ale zas vás vidí jako člověka, co dokáže pracovat ve stresových situacích a dokončit práci v řádném termínu. To vás během zkoušek mají naučit právě na výšce i když si myslím, že kdo chce, tak vždy všechno dokáže odevzdat včas a nepotřebuje na to vysokoškolský diplom, aby se to potvrdilo.

 

Co mi ale na vysoké škole vadí je, že ti všichni papalášové si většinou myslí, že jste přišli odněkud z gymplu a v případě, že nevíte nějakou “gympláckou“ věc, tak hnedka u nich klesnete. I když to moc dobře ví, že nejste z gymplu, protože jste to během představování na začátku říkali, jako třeba v mém případě. To ještě není tak hrozné, ale kvůli čemu jsem už hodněkrát přemýšlel, zda má cenu na té škole dále zůstavat je následující příklad. Řekněme, že z důvodu toho, že bydlíte blízko hranic s nějakým naším sousedním státem se rozhodnete jít na výšku studovat onen jazyk, protože chcete třeba do budoucna mít v práci výhodu, že jazyk našich sousedů slovem i písmem umíte. Tak tam jdete na tu výšku s tím, že vás tam ten jazyk naučí. Sami na strákách daného oboru psali, že po absovování studia výjdete s jazykovou úrovní na B2, takže nemůžou po vás hnedka od začátku požadovat nějakou mistrovskou znalost toho určitého jazyka a není podmínkou ho umět od začátku. Ale co se stane v první hodině na výšce? Spustí na nás tím jazykem, jako bychom už byli rodilí mluvčí. Naštěstí tam jsme na výšce většina (aspoň v mém ročníku), kdo se tam ten jazyk přišli teprve naučit a tak s náma tam probírají onen jazyk od začátku. Ale to je pouze jeden případ, pokud ovšem zmínim literaturu nebo jiné odborné předměty, tak tam s náma hovoří pouze v tomto jazyce a nezajímá je, že během psaní poznámek do sešitu s tím psaním v tom jazyce nejsme ještě tak dobří. Můžeme sice u zkoušek v prvním ročníku mluvit ještě česky, ale jestli budeme muset ve výšších ročnících přepnout jen na ten cizí jazyk, tak potěš pánbů.

 

No jak říkám, kdybych tohle nemusel dělat, tak už se na to dávno vykašlu a hledám si práci, ale tady nejsme v Německu, aby kde si třeba i obyčejná uklízečka příjde na velký prachy 🙂 To ovšem neznamená, že bych do budoucna chtěl skončit jako uklízeč, ale pouze udávám příklad.

 


 

No a to zhruba vše ke každé fázi školního a studentského života. Jak říkám, školství vám toho sebere víc než kolik vám toho dá a všechno vás stejnak život postupně naučí sám. Pokud studujete uměleckou školu nebo v případě polygrafie třeba i počítačovou grafiku, tak vám to sebere veškerou kreativitu a kolikrát se mi stalo, když jsem si dělal nějakou miniaturu pro své video a chvili mi vždy trvalo než jsem ze sebe něco vypotil, tak proto se teď setkávate s miniaturama, které u svých videí mám. Jednoduché nepřeplácané a mě to tak vyhovuje. Pořád lepší než nic. Teď ale zpátky k tématu, nemluvíme tu o tvorbě miniatur nebo tak.

 

Zkrátka to, co se naučíte ve škole, tak z toho v reálném životě využijete pouhý zlomek a jsou to většinou věci, které jste se učili ještě na prvním stupni základky. Myslíte si, že budete někdy někde pitvat žížaly, zkoumat nějaké šutry nebo se zabývat životy nějakých už dávno mrtvých umělců jejihž život vás absolutně nezajímá a máte daleko více starostí s tím svojím? To ať si jde někdo studovat takové věci na určitou vysokou školu, jestli po tom tak touží to všechno znát, ale ať se to sakra násilím necpe úplně obyčejným lidem, které to ani vůbec nezajímá. Ano jsem pro to, aby člověk znal nějaké ty věci z minulosti, ale nemusíme se přeci učit každého druhého pablba, který si tam někde někdy uprdl za nějakým rohem. To do toho ještě nepočítám tu demotivaci k dalšímu  učení a ty věčné kravály s rodiči během studií.

 

Prostě škola vychovává dělníky ku pasu. Tak je to. Protože tím stylem jakým je veden současný školní systém si člověk ani jinou práci s dosaženým vzděláním dovolit ani nemůže. A dosáhnout v tomto státě vyššího vzdělání a nezbláznit se ze všech těch sraček okolo je opravdu nadlidský výkon…

 

 

Máte k této tématice co říct? Klidně se mi v tady v komentářích vyjádřete 🙂

 

[Nahoru]

„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Jan Werich