Ach bože, kdo ten cyp P3arCZ vlastně je?
Než mě někdo bude díky názvu této sekce považovat za narcise, tak se rozhodně nenechte ošálit názvem této sekce. Nemám v plánu se zde v této sekci vychvalovat jak „užásný“ jsem či nejsem nebo jak velkou hnědou hromadu dokážu na záchodě udělat. To si běžte na kanál nějakých jiných “umělců“. Rád bych v této sekci zhruba vysvětlil, za jakým účelem jsem přišel na YouTube a jak bych se dal popsat z pohledu člověka, co už na YouTube je nějaký ten rok.
Takže začneme…
Kdo vlastně jsem?
Jsem jen člověk, kterého strašně baví hrát video hry a který své zážitky prožívá až tak moc, že jsem se jednoho krásného dne rozhodl se o tyto zážitky veřejně podělit pomocí video platformy YouTube, kde jsem od 3.7. 2013 začal nahrávat své video-herní kousky nebo chcete-li “Let’s playe“. Co vlastně let’s play je a jak ho vnímám? Tak jednoduše řečeno, pojem let’s play byl se dal popsat doslova jako výraz “pojďme zahrát“ a přesně to se snažím ve svých videích dodržovat. Provázet hrou, hrát ji, ukazovat nějaké finty, triky, navodit určitý typ autenticity a hodit semtam do toho nějaký ten vtípek, nabízí-li to daná situace. Někdy ovšem ne vše vím na 100% a společně se sledujícími se navzájem doplňujeme. Sem tam se ale objeví i možnost prvotního průchodu, kde chodím opravdu naslepo a poprvé čímž výše zmíněnné věcí (krom těch vtípků 😀 ) jdou stranou a snažím se k celé situaci být nezaujatý. Samozřejmě ne vždy se to může vyvést tak, jak výše popisuju, protože kolikrát jsem měl svoje momenty, kdy jsem to v několika případech opravdu nevydržel a lítaly prdele, kurvy a všelijaká sprostá slova když jsem se v mnoha pasážích zasekl nebo mi prostě něco nešlo. Však se s tím určitě setkal každý hráč 🙂 Totok zhruba vše k tomuto bodu.
Proč jsem vlastně přišel na YouTube a jaký je můj cíl?
Tak, tehda zpátky v roce 2013 jsem na YouTube přišel jako snad každý. Zaujmout svým herním “talentem“, personou a jak dokážu půl hodiny si u toho povídat se strojem a že vás třeba někdo “slavný“ (pokud na vás narazí) sdílne. Bohužel se ale časy na YouTube změnily a to bohužel k horšímu a s ním jsem změnil postoj i já. Už jej neberu tak vážně jako tehda. Nahrávám, protože nahrávání je mé hobby a beru už to jako takovou formu sebezaznámenávání, že hru jsem skutečně a úspěšně dohrál, dával ji všechnu pozornost v daný moment a neprosvištěl ji hnedka za pár hodin, jak to mám za kamerou při opakovaném hraní ve zvyku a kdy z toho prostě nemám ten správný atmosférický feeling. A takový druhý a trochu podstatnější důvod proč stále nahrávám je ten, že let’s play scéna pomalu, ale jistě vymírá. Vymírá tím stylem, že už tady není ta stará let’s playerská garda, co zde bývala dříve. A to co se dá vidět u dnešních let’s playerů/streamerů už není takový ten let’s play, na který jsem býval zvyklý. Já býval zvyklý na tvůrce, co si volili své herní tituly, co budou natáčet podle toho, že je to baví a ne podle toho, že to je kurňa nová hra, tak je mou povinností to natočit i kdyby bůh víc co. Nebo nedej bože se v případě streamování zaseknout jen na jednom herním titulu. To potom pojem let’s play/live stream dle mě u daného člověka ztrácí smysl. On nehraje to co ho baví, ale jen to, co je momentálně trendy a řídí se jen mainstreamem. A přesně tomuhle se já snažím vyhýbat. Snažím se držet starého řádu, který tady panoval kdysi a chtěl bych jít ve stopách let’s playerských es, jako byli např. Vyřida, Zdepapepa, BananaGamer aj. Chci aby tento starý řád nezanikl (respektive, aby se na něj díky novodobým tvůrcům nezapomnělo) a snažím se dělat vše možné, aby moje herní kousky tímto směrem směřovaly nebo to tomu stylu bylo aspoň trochu podobné.
Herní začátky?
K prvním hrám jsem se dostal v docela mladém věku, kdy jsem tehda ještě jako malý pozorovatel bedlivě sledoval moje rodinné příslušníky hrát stařičké klasiky jako např. Winter Challenge, Summer Challenge, Prince of Persia, Duke Nukem 3D a spousta dalších herních klasik a o blbnutí na stařičkém Nintendo Entertainment System (NES) ani nemluvím, protože to je taky jedna z mála věcí, co jsem ještě jako malý pozorovatel sledoval u svých rodiných příslušníků. Všem těmto stařičkým klasikám jsem se poté později věnoval i já na vlastní pěst, protože jsme doma v té době nedisponovali nějak výkonným strojem a tak jsem trávil čas u těchto starých klasik a to možná vysvětluje fakt, proč nějaký příslušník mladší generace má dosti přehled i v hrách staršího data. Neříkám, že úplně, ale vím, co tehda bylo na špici herního průmyslu.
Hraní dnes?
Dneska už samozřejmě disponuji o něco výkonnějším strojem a můžu si dovolit i novější hry, takže jsem se opravdu nezasekl někde na úrovni pravěku, co se her týče. Akorát přehlížím ty dnešní tzv. mainstream hry, které hrají v dnešní době veliké masy lidí a už se nekouká, jaká ta hra je. Prostě je dle té většiny lidí, říkající se “hráči“ cool, ale po technické a komunitní stránce stránce by se dalo tvrdit něco jiného.
Stále si o mě někdo neudělal obrázek?
Dobrá, tady ještě jako takový bonusek přikládám přikládám své uvítací video na kanále, které by vám mělo dostatečně vysvětlit oč mi jde.