Způsobují video hry sklony k zabíjení?

Velmi kontroverzní téma, o kterém si taky myslím svoje. Způsobují video hry sklony k zabíjení? Nebo dá se toto srovnat se závislostí na drogách nebo alkoholu? Ne. Pokud nejste nějaký (s prominutím) duševně labilní kokot zavřený v nějakém ústavu/léčebně pro mentálně choré, co má čirou náhodou přístup k počítači nebo konzoli. To, čím  televize krmí lidi, že nadměrné hraní video her po nějaké době způsobuje vražedné sklony je pouhý výmysl. Nic jiného než prachsprostý výmysl, protože všichni ti tzv. odborníci, kteří jsou většinou náhodní lidé oslovení někde random na ulici nebo nějací pseudo psychologové, kterým ještě ani nestačil uschnout diplom, vnímají jen jeden úhel pohledu. Tito strašní experti na herní průmysl se tváří, jak této tématice strašně rozumí, ale nikdy nevnímají video hry všemi směry a existuje pro ně pouze jeden žánr hry. A to jsou akční střílečky a brutalita v nich. Pokud teda hraju třeba Postal (který je teda krvavý celkem dost), tak jsem automaticky považován za někoho, komu dříve či později rupne v bedně, z kůlny vytasí starou zrezlou kosu a půjde někomu kosit hlavy na ulici? Ano přesně taková je logika těch, co ony nesmysly vypouští v televizi z úst. Pokud má člověk vše duševně v hlavě srovnáno a není zbaven svéprávnosti, tak by ho nikdy nenapadlo po hodině strávené třeba u Super Mario Bros jít ven a skákat lidem po hlavě nebo skákat hlavou do stropu, snažíc se ho rozbít za účelem, aby se z něj začly sypat dukáty 🙂

Nejprve si zjistěte podstatu video her a teprve potom točte reportáž. Ale tak co. Negativní reklama je pořád reklama 😛

Setkal jsem se i s názory, že závislost na video hrách by se dala srovnat se závislostí na alkoholu nebo drogách. To snad nemyslíte vážně. Vůbec žádného laika co v životě video hry nehrál nenapadne, že existuje i jiný žanr her a že vlastně hry v některých případech vás toho dokáží naučit více než škola. Třeba já díky několika opakovaným hraním video her jsem pochytal hodně anglických výrazů (ne jen těch sprostých, jak by nějaký chytrák chtěl říct/napsat) a respektive mou celkovou úroveň angličtiny jsem piloval spíše ve hrách než někde nad nějakou učebnicí nebo nad slovníkem. Nebo třeba takové strategie. Ty vás krom jazykových znalostí dokáží naučit i logicky přemýšlet, smysluplně uvažovat a nebo adventury vás v některých případech naučí rozhodnout se, co je správné a co špatně. Bohužel ale média a bulvár vždy záměrně vyberou jen to špatné a co kazí reputaci hernímu průmyslu. Mluvím o již výše zmíněných duševně labilních jedincích, kteří u hraní her řvou jak blázni a když se je někdo pokusí od hraní odtrhnout, tak už nastupuje značná míra agrese.

Potom se není čemu divit, když v televizi a na internetu ukazují pouze tu negativní stránku věci a lidé tomu potom slepě věří. Protože co se řekne v televizi nebo řekne nějaký „expert“, co má před jménem a za jménem titul Ph.D, musí být pravda. Ano, souhlasím, že tihle magoři, kterým už z toho gamingu hrabe je dost, ale je třeba taky oddělit zrna od plev a uvědomit si, že ne hnedka každý hráč je duševně labilní psychopat. Já se přiznám, já taky občas někdy u nějaké hry kleju, ale rozhodně by mě nenapadlo vytrhnout z počítače klávesnici a rozmlátit jí o stůl. Občasné zanadávaní k hraní video her prostě patří. Že se ale někdo u her neumí ovládat není můj problém nebo ostatních hráčů či samotného herního průmyslu. Každý hráč je samostatná myslící jednotka a holt jsou tady ti dobří i ti špatní.  Ne všichni jsou takoví, jak popisuje televize a bulvár. Sice tráví svůj veškerý volný čas seděním před monitorem, ale nemusí to být hned tím, že jsou prostě závislí a nedokáží bez toho žít. Dneska se dá na gamingu vydělávat milony (nevím, jak v Čr, ale v zahraničí to jede ve velkém) pomocí streamování, let’s playování na YouTube nebo účastnění se nějakých online turnajů. Tady v ČR se holt každá nemauální a fyzicky nenáročná čínnost nebere jako práce.

Je taky si potřeba uvědomit, že herní průmysl se stále vyvíjí ku předu a nic ho nezastaví. A už vůbec ne nějaké hledání špíny nebo znehodnocováníj. Naopak ho to ještě více zviditelní a udělá se mu zadarmo reklama. Ano, mám taky vůči některým krokům a skandálům současného herního průmyslu své osobní výhrady, ale žádná z oných výhrad se nerovná tomu, co tvrdí média. Že video hry způsobují sklony k zabíjení a musí se nejlépe postavit mimo zákon. Ale to už je na jiné povídání.

Takže těď všem těm tzv. expertům dám dvě rady:

1.) Přestaňte strkat ten váš “brouk pytlíkovský“ nos do věcí, kterým vůbec nerozumíte nebo se na danou věc přestaňte dívat jen z jednoho úhlu pohledu a zjistěte si veškerá fakta než začnete soudit.

2.) Nevěřte všemu, co se říká v televizi, protože svět není černobílý. Televize, média a respektive i bulvár vždy mají ve zvyku věci značně zveličovat, překrucovat a vymyslet si svou vlastní pravdu.

Závěrem ještě řeknu, že ano, někteří jedinci jsou takoví jací jsou. Sedí u toho monitoru 24/7, některým z toho může značně hrabat, ale hrám a hernímu průmyslu to nedávejte za vinu. Že je nějaký duševně labilní kterén kreténem není problém nikoho jiného než onoho kreténa. A srovnávat zavislost na videohrách se závilostí na alkoholu či drogách? Prosím vás…