Emulátorská desítka

DOSBOX – Pro mě první emulátor, se kterým jsem se ve svých mladších letech setkal a vlastně to bylo v době, kdy jsem ještě ani nevěděl, co to vlastně emulátor nebo samotná emulace vůbec je. Jak již název  napovídá, úkolem tohoto emulátoru je emulovat, simulovat a virtuálně vykreslit prostředí stařičkého DOSu. Dá se na něm spustit jakákoliv aplikace, tvořená výhradně pro MS-DOS a hlavně to, co nás asi zajímá nejvíc, hry, které podporovaly jenom a pouze MS-DOS. Emulátor se chove úplně stejně jako tehdejší DOS. Dokonce v onom emulovanem prostředí se pohybujete stejným způsobem pomocí řádkových příkažů, které tehdy byly zcela běžnou záležitostí. Pokud jste byli tedy dítě 90sátek, byli jste zběhlí v těchto staříčkých systémech a chcete si po letech zahrát např. stařičké Wacky Wheels, je tento emulátor pro vás jako stvořený. Pokud ovšem napatříte mezi lidičky zběhlé v řádkových příkazech, existuje pro tento emulátor pomocná utilitka ve formě softwaru, zvaný D-Fend, který vám nastavování DOSBOXU značně ulehčí a nemusíte si dělat těžkou hlavu z nějakých složitých příkazů 🙂

Co jsem se dočetl, tak je prý možné přes DOSBOX nainstalovat i samotný operační systém, který by se choval jako každá normálně spuštěná emulovaná aplikace v tomto emulátoru, ale podrobnosti o tomhle kousku neznám.

Jenom pro představu, jak prostředí DOSBOXU vlastně vypadá, kdo někdy viděl v době své slávy MS-DOS, tak mi dá za pravdu, že rozhraní je téměř identické

Stahujte zde

D-Fend stahujte zde

NESTOPIA – Můj druhý nejoblibenější emulátor. V tomhle případě tento emulátor dokáže emulovat hry ze stařičké konzole Nintendo Entertainment System (NES). Vzhledem k tomu, že i mí rodiče byli též jedni z těch, co na této konzoli hráli některé tituly, není se čemu divit, že některé z těchto her mi utkvěly v hlavě do dnes a rád se k ním vracím navzdory tomu, že v současné době je již náš model této konzole vyhořelý a už slouží jen jako výstavní kus u mě na poličce. Tenhle emulátor dokáže opravdu velice dobře, přesně a bez velkých výkonnostních nároků na váš počítač slušně napadobit tehdejší retro feeling. Nastavení emulace není tak složité jako v případě DOSBOXU, ale též je zde nutné nastavit pár věcí. Ovladání a hlavně video nastavení. Vzhledem k tomu, že se jedná o emulátor konzole, tak nemusím zdůrazňovat, že Nestopia podporuje jak hraní na klávesnici (případně lze u některých her použít i myš), tak gamepad. Pro správný retro feeling si doporučuju pořídit klasický NES gamepad s USB koncovkou, abyste byli schopni jej zapojit do počítače (věřte mi, že zkoušet napojit ovladač ze staré konzole do PC pomocí COM portu se mi vymstilo a jsem rád, že mi komp nezkratoval desku…) a pro případné fajnšmakery si ještě pořídit toto, abyste aspoň trochu simulovali světelnou pistoli a chtěli si zastřílet např. v hrách jako Duck Hunt, Wildgunman Hogan Alley atd. po staru a ne pomocí myši ve stylu hry Moorhuhn. Co se týče video nastavení, tak tam je jasné co nastavovat, protože je to stejné jako v případě normálních her (rozlišení atp.). Co ale za zmínku stojí je to, že si můžete nastavit filtr obrazu tak, aby to vypadalo buď jako remastr dané hry ve vysokém rozlišení a kompletně vyhlazený nebo naopak aby hra vypadala jako z tehdější doby na starých televizích té doby, tj. efekt televizních pruhů, rozmazání atd.

Co ovšem nejvíce cením u tohoto emulátoru je možnost propojit s někým online přes internet a hrát hry (většinou určené) pro dva hráče i když zrovna nesedíte vedle sebe v jedné místnosti jak tomu bývalo v případě této konzole na denním pořádku. Pokud tedy disponujete programem jako je např. Hamachi a umíte se pomocí něj napojit do her se svým kamarádem/kamarádkou, jste za vodou, protože přesně takový styl propojení Nestopia umožňuje.

Screen z Nestopie s aktuálně spuštěným Mariem a aplikovaným “NTSC“ filtrem emulující efekt televize. Vzhledem k tomu, že takhle malé to není moc vidět, tak doporučuju kliknout na obrázek, aby se otevřel v nové záložce a zvětšený

Stahujte zde

ZSNES – Emulátor, který je v mnoho věcech podobný Nestopii. Až na to, že neemuluje hry z NESka, ale z jeho mladšího bratříčka Super Nintendo Entertainment System (SNES). Umí tuto konzoli emulovat opravdu nejlépe ze všech SNES emulátorů, se kterýma jsem se setkal. Než jsem totiž narazil na tento emulátor, tak každý jiný měl vždy nějakou vadu. Ať už se jednalo o pomalou nebo naopak strašně zrychlenou emulaci nebo v případě hry Blues Brothers to byl úplně (s prominutím) dosraný zvuk. Tento pracuje téměř bez chybičky. Stejně jako v případě Nestopie, tak i ZSNES podporuje ovládání ať už na klávesnici (v případě her se světelnou pistolí i myš), tak i ovládaní na gamepadu s možností si nastavit i tzv. turbo tlačítka, abyste třeba v některých hrách nemuseli zběsile mačkat čudlíky na gamepadu. Též doporučuju si pro tento emulátor pořídit původní SNESácký gamepad s USB koncovkou pro ten správný retro feeling a opětovně si pořídit i toto, co nahradí Super Scope (SNESácká světelná pistole) a nemusíte tyto hry opětovně hrát jako hru Moorhuhn. Velikým plusem (alespoň pro mě, retro nadšence) je oldscholové rozhraní tlačítek a nabídek, které jako by tvůrci emulátoru téměř dokonale okopírovali z nějaké stařičké oldschoolové adventury. Též v tom cítím i jistou inspiraci NESáckým emulátorem pro systém MS-DOS zvaný Nesticle. Jediné, co bych tomuto emulátoru možná vytknul je to, že neumí nastavit filtry tak, aby hru případně více doostřil nebo naopak neupravil tak, aby vypadala jako na starých televizních obrazovkách stejně jako v případě Nestopie.

Co se týče multiplayeru, tak můžete jej hrát jako za starých času před jednou obrazovkou nebo stejně jako v případě Nestopie se s pomocí Hamachi napojit online přes VPN adresu k vašemu kolegovi/kolegyni, se kterým/ou si přejete hrát.

P.S. Zjistil jsem, že nejnovější verze ZSNES má z nějakého důvodu nepřistupný Netplay, tak si případně stáhněte verzi 1.42.

Rozhraní ZSNES včetně ukázky tlačítek a spuštěným Mariem v pozadí. Pro větší zobrazení, klikněte na obrázek.

Stahujte zde

KEGA FUSION – Velice schopný emulátor a když někdo řekne emulace stařičké SEGY, vybaví se mi hnedka tento valikán. Jak jsem již naznačil. Tento emulátor umí emulovat prostředí stařičké konzole společnosti SEGA. A ne jen jedné. Narozdíl od Nestopie nebo ZSNES, které jsou od sebe separované, umí tenhle emulátor emulovat jak SEGA Master System konzoli, tak i novější SEGA Genesis konzoli. Umí jich emulovat daleko víc (ale jen ty od společnosti SEGA), ale v mém případě je důležitý jen Master System a Genesis (též známá jako Megadrive). Svým rozhraním se velice podobá Nestopii (nesmím též opomenout krásný efekt televizního zrnění když momentálně není spuštěná žádná hra) a nastavení ovladání na klávesnici nebo gamepadu by opětovně neměl být problém. Nastavení světlné pistole už bohužel není tak pohodlné jak v případě Nestopie, kde to na myš přepne samo, ale v případě Kega Fusion musíte opětovně vlézt do nastavení ovladání a tam otrocky přepnout na myš. Taktéž si doporučuju opětovně pořídit pro správný retro feeling i gamepad od Sega Master System nebo Ganesis s USB koncovkou. V případě opětovného video nastavení by též neměl být problém. Též je zde možné jako v Nestopii nastavit i filtry, aby hra vypadala jako v tehdejších televizích, ale v tomhle případě bych to možná oželel, protože tady se mi tento efekt moc nelíbí a spíše si připadám, jako bych hru hrál v podnapilém stzavu a viděl vše rozmazaně než aby to mělo efekt staré televize.

Co se týče hry pro více hráčů, tak opětovně je zde ta možnost, ale bohužel jsem to nikdy v tomto emulátoru netestoval, ale věřím, že by neměl být problém se pomocí programku Hamachi opětovně napojit vzdáleně do hry kdy váš kolega je až tak líný, že mu dojít za 5 minut ku vám dělá problém srovnatelný s žánrem scifi 😛 😀 Ano, koukám na tebe kolego Picarde 😀

Snímek se spuštěnou Pocahontas pro konzoli SEGU Genesis a druhý snímek ukazující emulátor bez zapnuté hry. Nemohl jsem si odpustit ten druhý, protože ten efekt toho zrnění je prostě boží :3

Stahujte zde

ePSXe – Teďkom už konečně něco náročnějšího. Tím něčím je emulátor s názvem ePSXe (celým názvem Enhanced PSX emulator) a některým bystřejším mohly písmenka PS naznačit, že se v tomhle případě bude jednat o Playstation. Ano. Tento emulátor umí emulovat prostředí úplně prvního Playstationu. Vzhledem k tomu, že se jedná už (na tehdejší dobu) o pokročilejší konzoli, tak i samotný výkon emulace se na slabších počítačích celkem podepíše. Věřte mi, když jsem spustil tento emulátor na svém starém shit noťasu, měl jsem co dělat, abych to zprovoznil na nějakou akceptovatelnou míru. Ale kdo disponuje už nějakým středně výkonným železem, už bude za vodou a může si v klídečku s tímhle emulátorem zahrát třebas původního Crashe Bandicoota, Resident Evil 1 nebo Silent Hill 1. Tyto a daleko víc známějších pecek. Co s týče video nastavení, tak jak jsem naznačil, je velmi komplexní a můžete si s ním pohrát tak dlouho, dokud se vám emulace nezačne výkonnostně zamlouvat. Najdete tam vše od změny rozlišení, aplikace filtrů, aby hra vypadala jako v televizi až po locknutí FPSek na určitou hodnotu. K ještě lepší dokonalosti slouží podpora pluginů, kterýma si můžete emulaci značně vylepšit, zjednodušit a zkrátka si jí vyšperkovat k dokonalosti. Tady už ani tak z daleka nelpím na tom retro feelingu a pořizovaní si gamepadu s USB koncovkou, který vypadá jako ten z dob Playstationu, protože v té době už byl stanoven takový ten standard, jak má gamepad vypadat a ten se drží do dnes a i s nějakým novějším gamepadem určeným pro PC to bude ten starý dobrý ořechový oldschool zážitek 🙂 Mě bohatě stačí můj Logitech F310 🙂

Co se týče multiplayeru, tak vím, že rozhodně jde hrát před jedním monitorem ve dvou, ale jestli se zde jde propojit pomocí prográmku Hamachi online k vašemu kolegovi/kolegyni vám už neřeknu, protože sám nevím. Tyto vody jsou v tomhle emulátoru ještě mnou neprobádané a jestli tam vůbec jsou.

Pro posouzení zde opětovně přidávám snímky z PS1 her Silent Hill, Crash Bandicoot a Resident Evil

Stahujte zde

Duckstation – Alternativa pro ty, kterým se z nějakého důvodu zprotivil ePSXe nebo chtějí používat něco, co je prakticky podobné (ne-li stejné) jako je PCSX2 (viz. následující emulátor). A to něco je Duckstation. Tento emulátor umí to samé, co bez problému zvládne eSPXe. Někdy i o něco lépe. Ačkoliv to přiznávám nerad, ale i já jsem na tento emulátor, po mnoha letech používání emulátoru ePSXe, přešel. Ne kvůli tomu, že by se mi nějak ePSXe zprotivil, ale kvůli tomu, že jsem usoudil, že mnoho věcí tento emulátor zvládá lépe a je i (aspoň dle mého názoru) více stabilní. I ovládaní mi přijde citlivější než u konkurenčního ePSXe. Razantně to jde poznat u takového Crashe Bandicoota, u kterého jsem si na vždy na necitlivé ovládaní stěžoval. Pro mě docela milé překvapení, protože jsem byl na 100% přesvědčený, že to byl prvek hry, aby byla o něco těžší. Byl jsem překvapen, když jsem zjistil, že vše může emulátor. No jak říkám, v současné době doporučuju daleko víc než ePSXe.

Myslím, že další screenshot z nějaké PS1 hry je zbytečný, tak jen screen rozhraní emulátoru

Stahujte zde

PCSX2 – A u soudku s Playstationem ještě chvilku zůstaneme. PCSX2 je emulátor opět simulující prostředí konzole Playstation, tentokrát se ovšem jedná o Playstation 2. Někomu se může zdát, že se jedná o takový klon ePSXe, ale opak je pravdou. Tým vývojářů je zdaleka odlišný a výkonem je to taky zcela jiný vesmír. Ne že by emulace pro slabší počítače byla méně náročná. To ne, ale v mém případě mi tento emulátor co se výkonu týče jede o poznání plynuleji než již zmíněný ePSXe a čemuž se divím. Očekával jsem ještě horší peklo než při nastavování ePSXe a ono to jelo v celku (až na pár momentů v jedné jisté hře) krásně a plynule jako hodinky. Co vás hnedka po nainstalováni tohoto emulátoru praští do očí je to, že emulátor podporuje češtinu, tudíž je celé jeho rozhraní v češtině a tímpádem jeho nastavení by neměl být žádný problém. Pokud jste to zvládli v ePSXe, tak tady už to bude procházka růžovým sadem 🙂

K hraní pro více hračů řeknu jen to, že tento emulátor umožňuje pouze hru před jedním monitorem a možnost se propojit online pomocí Hamachi jsem zde nikde nenašel, ale v případě tohoto emulátoru mi to ani nevadí.

Třeba takový Fatal Frame mi jel naprosto bez jediného záškubu a to si pamatuju doby, kdy ne 😀

Stahujte zde

RETROARCH – Počkej, nějak takhle se přece jmenuje tvoje retro herní série na YouTube ne? RetroArcha. Ano máte pravdu. Zde nyní čtete řádky o emulátoru, který mě inspiroval onu sérii takto pojmenovat. RetroArch, čili “retroarcha“, emulátor, který jsem poznal zrovinka před rokem a který mě uhranul na tolik, že s jeho pomocí natáčím u sebe na Yt kanále svou Konzolovou RetroArchu. Je to emulátor, která ma velice skvělé vlastnosti, o kterých si můžou všechny výše zminěné emulátory nechat zdát. Podporuje všechny prozatím zmíněné konzole v jednom. Ano slyšíte správně, pomocí něj dokážete rozjet jak NES, SNES, tak i SEGU Master System, Genesis a Playstation 1 a 2 (je toho daleko víc, co tento emulátor dokáže spustit, ale z důvodu korespondování s tímto článkem jsem vypsal pouze zmíněné konzole v tomto článku). To ho dělá tak vyjímečným a proč ho upřednostňuju před ostatními emulátory. Ovšem stejně jako v předešlých případech co se výkonu týče, tak záleží, co se právě rozhodnete emulovat. Pokud se jedna jen o nějaký 8bitový NES titul, pojede krásně a svižně, ale pokud se rozhodnete o nějaký Playstation titul, očekávejte možné snížení výkonu emulace. Dále co tento emulátor dělá tak vyjímečným je též to, jak dokáže díky své schopnosti nastavit si vlastní overlay a herní zážitek tak o něco zvýšit. Do toho ještě připočtěte nastavení filtru, by hra opětovně vypadala jako v televizi z 80-90 let a jste v hotovém retro ráji 🙂

Co se týče online hraní, tak ta možnost zde je, ale nezkoušel jsem. Mě bohatě poslouží k hraní online s kamarádem/kamarádkou výše zmíněné emulátory.

Rozhraní RetroArchu, když nemáte puštěnou žádnou hru

Stahujte zde

VIRTUALBOX – Jak píše teta Wikipedie, jedná se o multiplatformní virtualizační nástroj než spíše o emulátor (já to ovšem vnímám jako jedno a to samé 😀 ), které dokáže v reálném čase spustit jeden nebo více virtuálních počítačů, které momentálně máte nainstalované na vašem počítači a na tzv. virtuálním harddisku, který se vám vytvoří při instalaci onoho systému ve VirtualBoxu. Podporuje veškeré systémy od Windowsu počínaje, přes Linux a Mac OS končínaje. Já osobně tento nástroj používám k virtualizaci operačního systému Windows 98. Důvod není jiný než prostě ten starý dobrý retro feeling (plus jsem se snažil okoukat design, když jsem si tvořil vzhled Windows 98 pro Windows 7, ale o tom jindy). Ovšem ne jen z toho důvodu, abych se pokochal jak to kdysi vypadalo jednoduše a family friendly, ale též proto, že některé programy (které nepožadují pro své spuštění MS-DOS) mají na dnešních systémech problém s kompatibilitou, špatně se zobrazují, není v nich zvuk nebo se zkrátka a jednoduše nesputí. A pro takové účely já používám občas pomoc virtualizačních nástrojů jako je třeba tady VirtualBox. Nainstaluju na onom virtuálním operačním systému daný program a mohu si pak užívat bezchybný chod programu bez nějakého novodobého remcání o nekompatibilitě.

U některých systému je k dispozici balíček tzv. Guest Addition, který můžete nainstalovat pokud už nedisponujete nějakým instalačním CD s ovládači grafické karty, zvukové karty atd.

Jenom pro představu jak vypadá Windows 98 čerstvě spuštěný ve VirtualBoxu a samotné rozhraní VirtualBoxu.

Stahujte zde

VMWARE WORKSTATION PLAYER – V podstatě stejný program na stejné bázi jako VirtualBox, akorát placený (i když existuje i neplacená verze programu, která je ovšem značně okleštěná o řadu funkcí). Takže není nutné o něm nic dalšího psát. Snad jen to, že též jako VirtualBox podporuje řadu operačních systémů, které dokáže virtualizovat a též pro některé systémy má k dispozici tzv. VMware Tools, které můžete nainstalovat v případě, že nedisponujete CDčkem s ovladači grafické karty, zvukové karty, myši atp.

Opět jen pro představu jak vypadá ve VMWare Work Station nainstalovaný např. Windows 98 a jak vypadá samotné rozhraní programu.

Stáhněte se si okleštěnou free verzi nebo rovnou kupte plnou zde